|
|
Unijní právní nástroje na ochranu oznamovatelů
Kalová, Adéla ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Exner, Jan (oponent)
Unijní právní nástroje na ochranu oznamovatelů Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou ochrany oznamovatelů v rámci Evropské unie, se zvláštním důrazem na pohled Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. V kontextu dané problematiky provádí práce též analýzu přístupu Evropského soudu pro lidská práva, který se k ochraně oznamovatelů v minulosti prostřednictvím své judikatury mnohokrát vyjadřoval. Ten na danou problematiku pohlíží z pohledu Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, pro hledání odpovědí na otázky efektivního poskytování právní ochrany oznamovatelů jsou však jeho rozhodnutí relevantním zdrojem informací. V dalším diplomová práce analyzuje provedenou transpozici směrnice do českého právního řádu zákonem č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů. K vyvození závěrů o souladnosti transponované právní úpravy České republiky s unijní úpravou byla provedena komparativní analýza s rakouským, německým a slovenským právním řádem. Provedená analýza odhaluje dílčí rozdíly v přístupu k transpozici a implementaci mezi těmito členskými státy Evropské unie. Cílem práce je pak přinést objektivní pohled na efektivitu právních nástrojů zvolených k zajištění ochrany oznamovatelů v kontextu právních řádů...
|
|
|
Ochrana oznamovatelů
Fingerhutová, Kristýna ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Matějka Řehořová, Lucie (oponent)
Ochrana oznamovatelů Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o oznamování - whistleblowingu a s ním související ochranou oznamovatelů. Autorka si vytyčila za cíl zanalyzovat a zhodnotit nově přijatý Zákon o ochraně oznamovatelů a detailněji rozebrat především jeho vybrané instituty. Při hodnocení výhod a nevýhod právní úpravy a vyhodnocování možných praktických dopadů došla k některým vlastním závěrům, které v textu práce uvedla. V úvodní kapitole je představen pojem oznamování, historická východiska a zároveň přiblížena souvislost s otázkou loajality zaměstnance. Současně je v této části práce uveden přehled relevantní mezinárodní úpravy a judikatury. Pro pochopení širších souvislostí se práce dále zabývá zněním evropské Směrnice, jakožto vymezením komplexního a detailního rámce úpravy pro všechny členské státy Evropské unie a rozebírá některá její podstatná ustanovení. Práce dále obsahuje rovněž přehled vývoje právní úpravy v této oblasti v České republice, včetně hledání cesty k přijetí Zákona. V návaznosti na to jsou ve stěžejní části práce podrobněji rozebrané vybrané právní instituty Zákona, které byly diskutovány jako problematické a současně je zde nastíněn názor a hodnocení autorky, včetně dílčích závěrů k jednotlivým tématům. V závěru jsou uvedena shrnutí postřehů a poznatků k nové právní úpravě....
|
|
|
Právní úprava whistleblowingu v České republice
Dobiášová, Lucie ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Matějka Řehořová, Lucie (oponent)
Právní úprava whistleblowingu v České republice Abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá aktuálním tématem právní úpravy whistleblowingu v České republice. Cílem této rigorózní práce je poskytnutí obecného vhledu do problematiky whistleblowingu. Práce je strukturována do několika částí, které postupně analyzují současný stav právní úpravy, historii whistleblowingu v České republice a jeho vývoj v mezinárodním kontextu, zásadní problémy a výzvy spojené s ochranou oznamovatelů a nakonec detailně rozebírají návrh nového zákona o ochraně oznamovatelů v kontextu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. V úvodu se tato práce věnuje definici whistleblowingu, zkoumá jeho historii v České republice a v zahraničí a pojednává o zakotvení pojmu whistleblowing v právním řádu. Práce dále představuje hlavní problémy a výzvy spojené s ochranou oznamovatelů v České republice, jako jsou například důsledky marného uplynutí transpoziční lhůty a důsledky z toho plynoucí. Ve stěžejní části práce je popsán současný stav právní úpravy whistleblowingu v České republice. V současné době je zajištěna určitá míra ochrany oznamovatelů prostřednictvím dílčích nástrojů jednotlivých právních odvětví, tato ochrana však neodpovídá požadavkům, které stanovil...
|
|
|
Whistleblowing
Miková, Hana ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Matějka Řehořová, Lucie (oponent)
Whistleblowing Abstrakt Diplomová práce se zabývá stále aktuálnější problematikou whistleblowingu. Přijetím Směrnice o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, vznikla členským státům EU povinnost provést transpozici do 17. prosince 2021. Česká republika tuto povinnost prozatím nesplnila a je tedy více než rok v prodlení. Připravovaný návrh zákona o ochraně oznamovatelů, který by Směrnici promítnul do právního řádu, již prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně a je velice pravděpodobné, že dojde k jeho schválení. Cílem této práce je představit whistleblowing a jeho vývoj, ale také popsat, co zavedení oznamovacího systému do interních procesů obnáší, jak předpisy upravují instituty související s whistleblowingem napříč právním řádem a podrobně rozebrat aktuální návrh zákona o ochraně oznamovatelů, ale představit i dřívější legislativní pokusy. První kapitola popisuje whistleblowing a jeho vývoj ve světě i v České republice. Nastíněn je zde význam pojmu whistleblowing a jeho propojení s interním compliance. Co se týče vývoje whistleblowingu, je v kapitole vysvětlen princip tzv. qui tam žalob a jeho následné promítnutí do zákonodárství. Pozornost je věnována i českému vývoji, a to především Pracovní skupině WP 29. Další část práce se věnuje whistleblowingu v podnikové praxi, možnostem jeho zavádění...
|
|
|
Ochrana oznamovatelů škodlivých jednání
Mihaliková, Zuzana ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
Tématem této diplomové práce je ochrana whistleblowerů, neboli osob oznamujících škodlivá jednání, jak je pojem do češtiny často překládán. První část se věnuje přiblížení problematiky, historii oznamování, vymezení základních pojmů nezbytných pro její pochopení a obecným východiskům, proč je třeba oznamovatele chránit. Dále se tato práce přes závazky, které pro oblast ochrany oznamovatelů vyplývají z mezinárodního práva a zejména z judikatury Evropského soudu pro lidská práva, dostává až k rozboru pravidel, která přináší nová unijní Směrnice o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie. Tato Směrnice byla na půdě EU schválena v závěru roku 2019. Představuje ucelený soubor principů a pravidel, jejichž cílem je pomocí zavedení jednotných minimálních standardů zajistit vysokou úroveň ochrany oznamovatelů porušování práva Unie napříč všemi členskými státy, Českou republiku nevyjímaje. Ta je, stejně jako ostatní členské státy EU, povinna Směrnici transponovat do svého vnitrostátního právního řádu nejpozději do 17. 12. 2021. Závěrečná část této práce je věnována rozboru české právní úpravy oznamování škodlivého jednání. Jde jak o úpravu stávající, o jejíž dostatečnost byla v posledních několika letech zástupci z řad odborné veřejnosti několikrát zpochybňována, tak o dva nové návrhy zákona o ochraně...
|
host ::
RSS.